Sevenum
Holandské Sevenum
Incredible dog cup
Už nevím kdy se naše parta domluvila na tom, že vyrazíme na zahraniční závod do Holandska. Tyto závody slibovaly velkou podívanou, protože to byly zároveň kvalifikační závody na MS. Jak to tak bývá, tak na začátku bylo dost zájemců, ale pro nejrůznější důvody někteří nakonec vyrazit nemohli a tak z mého plánování zájezdu s velkým autem v počtu 7 lidí sešlo a nakonec jsme vyrazili jen čtyři odvážlivci a pět psů.
Dějiště závodů bylo Holandské městečko Sevenum, kde se loni konal i evropský šampionát kam jsme bohužel z technických problémů našeho auta nedojeli. Takže jsem měl vcelku obavu, když doprava nešla vyřešit jinak než tím, že vyrazíme naším autem.
Všichni čtyři nadšenci, já a Sárinka Míša a Arnika Lucka a Darri + malé pometlo Dixi a naše máma na natcházející víkend Yva a Chase , jsme se sešli v Praze u Andrových doma. Lucka podala už hrdiný výkon když dojela z Olomouce vlakem a pak ještě metrem blíže k místu srazu. Od Jirky jsem ještě vyfasoval celou povinnou výbavu do auta ( někde se mi ztratila a pak už nastalo nakládání do auta. Naší Astru combi r.v 97 jsme napěchovaly co to šlo a na střechu přidaly ještě “rakev“. Ted už jen mi čtyři lidi a pět psů, zaklapnout dveře a můžem vyjet.
Vydaly jsme se na cestu a pro klidnou cestu zabloudili už v Praze Cesta probíhala vcelku dobře, občas když jsme zastavili, na protáhnutí a vyvenčení našich pejsků ,na nás všichni koukali kolik nás jede. O navigačních schopnostech Míši už víme a tak se toho ujala naše víkendová máma. Do Sevenumu jsme dorazili zhruba po 10hodinách jízdy ( 750km ). Ještě jsme chvíli hledali kemp se cvičištěm...
Kemp jsme úspěšně našli a tak se šli zaregistrovat. Musím říct, že holanďani na nás koukali dosti divně když vyděli v kolika a čím jsme dorazili. Postavili jsme stany, rozvěsili české vlajky, já si dal jedno na žízen a šli spát.
V sobotu z naší party závodily Yva s Chase a Lucka s Dixi. Holkám se moc dařilo a svoje sestavy měly moc hezké. Yva dokonce skončila na třetím místě, sice v konkurenci čtyř týmů, ale i to se počítá. Soutěžila taky skupina začátečníku kde se daly vidět moc hezké sestavy. Celou sobotu nás taky provázely deštové přeháňky. Večer kdy holanďani, němci a belgičané byli rozvalený u svých karavanů, jsme mi zalezli do auta a popíjeli zásoby abychom uvolnili místo na zítřejší poháry. Pak hurá na kutě zítra jim to musíme předvést.
Probudili jsme se do velmi větrné neděle. Jakubovo heslo „vítr je náš kamarád“ se nám už nezdálo tak pravdivé, kort potom co nám talíře opravdu nelítaly jak jsme chtěly. Po prezentaci do kategorie pokročilí jsme se šli připravovat. Najednou to bylo tu. Z reproduktorů se ozvala naše jména a my nastoupili do středu placu. Sestava se nám i v tom větru v celku povedla, Sárinka byla sice ke konci už unavená ale i tak jsme zvládli vše co jsme měli připravené, sice to nebylo úplně dokonalé, ale i tak jsem byl docela spokojen. Lucku s Darim bohužel na konci hezké sestavy diskvalifikovali, ale nebyli jediný, toto potkalo za celý víkend asi tak pět dvojic. Míša s Arnikou sice nebyla moc spokojená se svým vystoupením, ale i oni měly moc hezkou sestavu.Za chvíly jsme nastoupili na Minidistance, zde jsme na nás naházeli dost slušných 5,5 bodů, Lucka s Darim naházeli stejně jako my a Míša jako obvykle o dost víc než my. Druhé kolo nás čekalo až po obědě a tak ve volné chvíli jsme pozorovali ty nejlepší v kategorii Open. Zde mě zejména zaujala fena dobrmana a pak Marcus Wolf se svým parsnem.
Do druhého kola jsme nastoupili při tónech naší známé písničky „je jako vítr“ a jako vždy bylo naše druhé kolo lepší než to první. Dovolil jsem si zde i jeden trik a tak jsem i odcházel s velmi dobrým pocitem, že jsme neudělali ostudu. On v podstatě neudělal žádný tým ostudu, holky měli nádherné sestavy a tak zavládla velmi dobrá a uvolněná nálada, která byla potřeba k balení a napěchování věcí spátky do auta.
Vyhlášení bylo v celku pozdě, ale zas to stálo za to čekání. Já se Sárinkou jsme se umístil na hezkém 7 místě. Byly jsme moc a moc spokojený. Lucka s Darim nakonec na 11 místě a Míša s Arnikou na parádním 3 místě.
Na cestu jsme vyrazili kolem 21hod a do Prahy dorazili po 11hodinách cesty. Tak to byly naše závody v zemi tulipánů a větrných mlýnů.
Náhledy fotografií ze složky Holandské Sevenum